Padouch je dnes běžná nadávka: ničema, bídák, lotr, darebák, také „podlec“, jak se píše ve Slovníku spisovného jazyka českého. Je to prostě špatný člověk. Původně však možná šlo o ničemu specifického, o člověka odsouzeného k smrti…

Magor je v současné češtině opravdu hodně drsné pojmenování popletence, pomatence, blázna, šílence, duševně nemocného člověka. Magor si říká a nechává říkat i významný excentrický český básník, vlastním jménem Ivan Jirous. V češtině žijí i slova magořit,…

Význam slova práce definuje Slovník spisovného jazyka českého jako „účelnou, užitečnou činnost prováděnou s vynaložením určitého tělesného nebo duševního úsilí“. Další  význam je „takováto činnost jako zdroj výdělku“ čili zaměstnání – tento význam je třeba ve…

Výraz choť se v současné češtině objevuje jen při dvou příležitostech. Jednak v oficiálních zprávách o vysoce postavených státnících: Prezident republiky s chotí navštívili, přivítali, přijali, odjeli, poklonili se… A za druhé v žertu: Můj choť má velký pupek….

Základní význam slova obr je „pohádková bytost neobyčejné výšky a síly“, přeneseně se obr říká i skutečně existujícím osobám,  které jsou vysoké a silné. Obři mohou ale být i králíci, existuje například odrůda belgický obr,…

Jedno ze slov, která za minulého režimu jako by zemřela, a v současné době se stala v češtině zase zcela běžnými, je podstatné jméno makléř. Mohu předem slíbit, že při vyprávění o tomto finančnickém termínu se dostaneme…

Slovo kutálka vypadá docela domácky, protože je podobné běžným českým slovesům kutat, kutit a kutálet. Než si povíme, co by kutálka mohla mít společného s kutálením, eventuálně kutáním či kutěním, podíváme se do Slovníku spisovného jazyka…

Slova kibic a kibicovat pocházejí z prostředí hráčů karet, karbaníků. Slovník spisovného jazyka českého píše, že kibic je „divák přihlížející hře, nejčastěji v karty, a zasahující do ní nežádoucími poznámkami, radami“. Později se význam slov kibic a…

Slova kádr a kádry měli velmi v oblibě komunisté a dosud si je spojujeme s minulým režimem. Když dnes použijeme výraz kádr, třeba ve spojení, „do nové strany přišlo mnoho starých kádrů“, každý ví, že se tu…

Husaři se dnes už vyskytují pouze v husarských kouscích, tedy ve slovním spojení husarský kousek. Je to odvážný, řízný, riskantní, divoký, bujný čin, takový, kterým byli proslulí vojáci zvaní husaři. Úplně první husarské jednotky, jízdní vojsko,…

Někdy kolem roku 1529 přišla na Moravu, do okolí Slavkova, skupina novokřtěnců, lidí vyznávajících zvláštní, možná přísnější variantu křesťanství. Přišli se svým vůdcem Jakubem zvaným Hutter, tedy Kloboučník, z Tyrolska, kde byli pro svou víru pronásledováni….

Ve  Slovníku spisovného jazyka českého se dozvíme, že jsou tři možnosti, jak slovu kluk rozumět. Za prvé jde o „nedospělou nebo dospívající osobu mužského pohlaví“, za druhé se slovo kluk používá expresívně pro muže vůbec;…

Slovo fanoušek, kterým označujeme příznivce nějakého sportovního klubu či sportu vůbec, zní laskavě, mazlivě a domácky. Nějak se nesrovnává s obrazem řvoucího primitiva házejícího kameny na vlak či ožrale se potácejícího po pražském metru. Domácky a…

Tyran je krutovládce, despota, utiskovatel a utlačovatel. Obvykle tímto slovem označujeme hlavy totalitních států. Což pochází z toho, že ve starém Řecku se slovem týrannos označovali samovládci, lidé, kteří se zmocnili vlády neústavně, státním převratem. Zajímavé…

„Bezstarostně a nespořádaně žijící nadaný člověk, zvláště umělec“ – jak slovo bohém charakterizuje Slovník spisovného jazyka českého –, má kupodivu velmi úzkou souvislost s Romy. A také s Čechy. Abychom si všechno objasnili, musíme začít někdy ve…