Majlant

Pokud někdo vydělá majlant, udělal vynikající obchod, měl dobrý podnikatelský záměr a nebo štěstí při tunelování, protože majlant je expresivní označení velkého množství peněz. Ve slovnících se říká, že majlant jsou nejen velké peníze, ale také bohatství vůbec. Kdo má vilu, dva bazény, tři auta, čtyři milenky a pět milionu na kontě, má majlant.

S jazykovým zákulisím  zjevně cizího slova majlant se dostaneme do válečné Itálie v předminulém století. Po napoleonských válkách se severní část Itálie, kraje zvané Lombardie a Benátsko, stala součástí rakouské říše. Nové rakouské provincie byly bohaté, Milán byl druhým nejlidnatějším městem monarchie, mezi Milánem a Benátkami se stavěla supermoderní parostrojní železnice, severní Itálie dodávala do Vídně mnoho módního i jiného zboží, ale také vysoké daně. Italská šestina obyvatel Rakouska přinášela monarchii třetinu daní. Což se Italům nelíbilo a bouřili se. Dokud žil původem český maršál Jan Josef Václav Radecký, ještě to šlo, ten si jako vrchní velitel rakouské armády v severní Itálii uměl poradit. Když pak zemřel, bylo to horší. Rakousko se nechalo sardinsko–piemontským královstvím vyprovokovat k válce a v červnu 1859 po nerozhodné bitvě u Magenty nedaleko Milána následovala prohraná bitva u Solferina. Za sedm let, v takzvané německé válce, Rakousko znovu bojovalo v Itálii. V bitvě u Custozzy sice vyhrálo, ale protože u Hradce Králové monarchie prohrála s Pruskem, musela se italských provincií vzdát.

A právě během rakousko–italských válek vzniklo slovo majlant. Abych mluvil přesně: slovo Mailand, s velkým M na počátku a s d na konci, existovalo už před tím, bylo to německé pojmenování lombardského města, kterému se italsky říká Milano a česky Milán. Čeští vojáci sloužící v Itálii v rakouské armádě Milánu říkali německy Mailand nebo také zkomoleně Majlont či Majlant.

Protože Milán byl velké, prosperující, pro Čechy nezvyklé bohaté město, stal se pro naše vojáky přímo symbolem množství peněz, velkého bohatství. Když bylo něco opravdu bohaté, bylo to jako Milán, byl to Milán, německy Majland, počeštěle majlant. Což vojáci přinesli domů a my to slovo po nich opakujeme ještě po více než 150 letech, aniž – obávám se – cokoli víme o rakousko–italských válkách v 19. století a o tehdejším bohatství města Milána.