Bojkot je, říká Slovník spisovného jazyka českého „forma politického nebo hospodářského boje záležící v odmítání výrobků některých zemí nebo firem nebo v odmítání styků, zvláště obchodních, vůbec“ a zadruhé „odmítání, opomíjení něčeho nebo někoho vůbec, izolování někoho“. Takže bojkotovat, tedy nekupovat, můžeme geneticky upravované potraviny, hamburgery firmy McDonald´s, fašistický tisk, kožešiny… Palestinci mohou bojkotovat, tedy úplně odmítat, stát Izrael, bojkotovat můžeme také volby, eventuálně svého šéfa, případně tchyni. Význam slov bojkot a bojkotovat je tedy jasný. A jak je to s jeho původem…

Předně – zcela jistě tu není jazyková souvislost s významově podobným výrazem boj. Ten je od všeslovanského slovesa bít, ale u hesla bojkot se ve slovníku dočteme, že pochází z angličtiny. To by znalce tohoto jazyka mohlo přivést k úvaze o možné souvislosti slov bojkot, anglicky psáno boycott, se slovem boy, tedy chlapec. Ani s chlapcem bojkot nesouvisí.

Je mimo veškerou pochybnost, že výraz bojkot je původem příjmení a že ho světu dala letitá nechuť Irů k Angličanům. V 19. století měl totiž jistý anglický statkář jménem Charles Boycott tu drzost, že se přestěhoval do Irska a začal tam podnikat. Irům se pan Boycott nelíbil; hlavně prý proto, že to byl podnikatel velmi tvrdý. Ale bůhvíjak to bylo doopravdy, jestli Irům nevadilo jen to, že byl Angličan. Jisté je, že v roce 1880 irská zemská liga vyzvala Iry, aby statkáře Boycotta a jeho výrobky ignorovali. Což mělo takový úspěch, že dosud každému ignorování, nejen výrobků či lidí, říkáme podle jména onoho statkáře.