Pantofel

Pokud je muž pod pantoflem, nemá doma žádné slovo, v jeho rodině vládne žena, dělá se, co ona chce, jí se, co ona má ráda nebo pokládá za zdravé, děti se vychovávají podle zásad, které odjakživa platily v ženině rodině… Takový muž pod pantoflem je postava docela vhodná do humoristických románů či veseloherních televizních filmů, ve skutečnosti však musí mít život dost krušný…

Povíme si jednak o jazykovém zákulisí výrazu pantofel a za druhé vám přetlumočím, co jsem se dověděl, když jsem pátral po původu úsloví „být pod pantoflem“ ve významu „být v manželském nebo i partnerském područí“.

Pantofel je „lehký domácí střevíc bez opatku; trepka,“ říká Slovník spisovného jazyka českého. S původem výrazu pantofel to však není takhle jasné. Nepochybné je, že jako skoro všechna pojmenování toho, co nosíme na sobě, je i pantofel slovo přejaté. Stejně jisté je, že toto slovo k nám přišlo z němčiny, kam se dostalo z italštiny, kde slovo pantofola má stejný význam jako náš pantofel.

A od této chvíle už etymologové jen spekulují. Obvykle se říká, že do italštiny pantofel přešel ze staré řečtiny, kde výraz pantofellos byla složenina z předpony pan-, tedy všechen, úplný, celý, a základu fellos, korek. Řecké pantofellos by tedy znamenalo „celé z korku“, „celokorkáč“. Pravda je, že v jižních oblastech se boty často vyráběly z korku, lépe řečeno s korkovou podrážkou. Jenže korková teorie o původu slova pantofel má tu chybu, že předpokládané starořecké slovo pantofellos s největší pravděpodobností vůbec neexistovalo; určitě není nikde doložené. Takže, jak píše Jiří Rejzek ve svém slovníku, všechno to „zavání lidovou etymologií“, tedy nevědeckým, nesprávným zjišťováním původu slov například jen podle vnější podobnosti jednotlivých výrazů, ne podle jazykových zákonitostí. J. Rejzek však sám žádnou jinou teorii vzniku slova pantofel nenabízí.

Úsloví „být pod pantoflem“ prý vzniklo někdy v 19 století. Kdysi jsem někde četl, že muž pod pantoflem se na manželčin rozkaz musí přezouvat do domácí obuvi, aby „mi to tady nezaprasil jako vždycky“, ale to je určitě opět jen lidová etymologie. Mnohem pravděpodobnější je, že tu jde o starý svatební zvyk. O jakousi soutěž mezi partnery právě vstupujícími do manželství, kdo jako první tomu druhému během svatebního obřadu šlápne na nohu. Kdo partnera šlápnutím dostane pod svůj „pantofel“. Ten, komu se to podařilo, pak prý už po celé manželství zcela neodvratně byl ten, koho bylo třeba poslouchat. Zmíněný svatební zvyk údajně pramenil ze středověkého zvyku válečnického. Při sjednávání míru se poražený musel dostavit k vítězi, padnout před ním na kolena, sklonit hlavu a vítěz dal svou nohu, svou botu, svůj „pantofel“ na šíji poraženého.

V této teorii, kterou jsem si přečetl v prvním vydání knížky Zakopaný pes, však zbývá několik otazníků. Například proč se v úsloví mluví právě o domácí obuvi, o pantoflích, když ty se na svatbu ani na sjednávání míru určitě neobouvaly. Také není jasné, proč se úsloví být pod pantoflem užívá výhradně o mužské manželské podřízenosti, když šanci rychle šlápnout na nohu partnerovi měli muž i žena stejnou.

Přiznám se, že na tyto otázky odpovědět neumím a raději se budu věnovat tomu, co vím. Například původu pojmenování dalších druhů domácí obuvi. Začnu bačkorou, ostatně bačkora se říká mužům, co bývají pod pantoflem. Slovo bačkora je původem maďarské bocskor, střevíc, a do češtiny je zavedl Karel Ignác Thám na počátku 19. století. Synonymem bačkor jsou papuče, což je slovo, které pochází z ještě exotičtějších zemí. Původem je perské, papuš je persky pokrývka nohou, a k nám se dostalo přes turečtinu a maďarštinu. Další synonymum, slovo trepka, staročeština přejala ze středodolnoněmčiny, kde trippe znamenalo dřevěná obuv a souvisí s dnešním německým trippeln, cupkat. V knížce Dědictví řeči se píše, že výraz trepky se u nás v 15. století užíval jednak pro mnišskou obuv s vysokou dřevěnou podrážkou, jednak to byla součást honosného ženského obutí – tyto trepky se připevňovaly pod jemné střevíce s dlouhými špičkami, aby si dámy své střevíčky v tehdejším všudypřítomném blátě neumazaly.