Hamburger

V prameni, který obvykle používám, když hledám přesný význam českých slov, totiž ve Slovníku spisovného jazyka českého, hamburger nenajdeme. V polovině minulého století, kdy byl tento slovník tvořen, nikdo netušil, že se u nás tenhle podivný americký pokrm tak rozšíří.

Ve slovnících Nová slova v češtině a Co ve slovnících nenajdete už hamburger ovšem je. Píše se tam, že hamburger je „mletý řízek, z hovězího nebo drůbežího masa ve speciální žemli, s kečupem, majonézou ap.“.  V jiné definici se místo řízku používá slovo placička a v ještě jiné se dodává, že je to placička „na způsob karbanátku“.  V encyklopedii Universum se v definici nepoužívá ani slovo řízek, ani placička, ale výraz plátek. Zajímavější je, že se tu uvádí výslovnost hembérgr. Tedy výslovnost, která se jednak nepoužívá, jednak je v rozporu s výslovností, kterou předepisují jazykové slovníky, a která za třetí jakoby naznačuje původ slova hamburger z anglického ham, čteno hem, tedy šunka.

My Středoevropané jaksi sami od sebe víme, že slovo hamburger nepochází z ham, šunka, ale z pojmenování severoněmeckého přístavu Hamburku. Je to tak, máme pravdu. V otázce, jak přesně to se vznikem hamburgerů a jejich pojmenování bylo, se různí autoři poněkud liší. Jedni říkají, že hamburgery byly v Americe pojmenovány německými či středoevropskými přistěhovalci na počest města Hamburk, jako vzpomínka na původní domov. Podle rozšířenější verze se toto jídlo začalo někdy koncem 19. století připravovat v německém Hamburku, Němcům však moc nechutnalo, chytilo až v Americe, kam se jeho „vynálezci“ přestěhovali.  Poprvé se slovo hamburger prý objevuje v americké kuchařské knize v roce 1891 jako „hamburger biftek“.

Zbývá ještě říct něco o pojmenování německého přístavu. Středohornoněmecké ham znamenalo výběžek, zátoka, ohbí řeky, burg je německy hrad. Takže původní Hamburk byl hrad nad říční zátokou.

Comments are closed.