Španělská vesnice

Úsloví „je to pro mne (nebo pro něj) úplná španělská vesnice“ je běžné, ani nemusíme otevírat Slovník spisovného jazyka českého, abychom si přečetli, že španělská vesnice rovná se něco úplně neznámého. Slovník české frazeologie a idiomatiky k tomu dodává, že španělská vesnice je také něco záhadného, nesrozumitelného, nepochopitelného. Jenže je záhada, co mají vesnice, a k tomu ještě vesnice španělské, společného s neznámem, záhadností a nepochopitelností.

Objasňování španělských vesnic musíme začít u vesnic českých, u úsloví „to jsou mi české vesnice“, které se začalo používat v 17. století v Německu ve významu „to jsou divné, nepochopitelné věci“. Není úplně jasné, jak tohle úsloví v tomto významu vzniklo. Jedni říkají, že tu hrála roli nesrozumitelnost názvů českých vesnic. Němcům určitě znělo takové dejme tomu Lhota Svatého Jiří silně podivně. Jiní říkají, že o vznik německého úsloví české vesnice ve významu nepochopitelné, neznámé věci se zasloužila třicetiletá válka. Během ní totiž velká spousta českých vesnic zmizela úplně beze stop, takže když se řeklo česká vesnice, každý věděl, že je to něco, co vlastně neexistuje, co je neznámé. Ať to bylo tak nebo tak, úsloví česká vesnice v tomto významu se v Německu vžilo.

Podobně vžité zhruba od stejné doby v Německu bylo říkat o všem protivném cizím, nepochopitelném a směšném, že je to španělské. To určitě vzniklo z toho, že král Karel V., který v té době vládl, byl původem a vychováním Španěl a do Německa zaváděl španělské způsoby, španělskou módu, španělské zvyky. A to se Němcům, dnes bychom řekli xenofobním Němcům, nelíbilo.

Úsloví české vesnice a slovo španělský ve významu nepochopitelný poprvé spojil, odborně se říká zkřížil, německý básník Johann Wolfgang  Goethe. Pro něj jako pro velkého znalce Čech totiž české vesnice ničím záhadným nebyly. Básníkovo úsloví se pak ujalo, hlavně však v Čechách, v Německu se spojení bömische Dörfer dosud používá ve významu „něco nepochopitelného“.