Neplecha

Možná vám někdy vrtalo hlavou, co může mít neplecha společného s plechem. Předpona ne- vyjadřuje zápor či opak a „plecha“ vypadá jako samička od plechu. Takže neplecha je něco opačného než plech?!?

Plech je „tenký, zpravidla ohebný kovový plát“, zadruhé je to „kovový plát na pečení pečiva“, zatřetí „plát brnění“ a začtvrté, v hudebním slangu, jsou plechy plechové nástroje. Neplecha je pak  „neukázněné, neslušné chování; nezvedenost, nešvar, nezdoba, darebáctví“. Významová souvislost mezi oběma slovy zjevně není. Podívejme se do etymologických slovníků, jestli nám nějakou souvislost neodhalí původ obou slov.

Plech je takzvané slovo cizí, sice už dávno, ale přejaté z neslovanského jazyka. Staří Čechové ho stejně jako staří Poláci v podobě blah a staří Slovinci v podobě pleh přejali ze středohornoněmčiny; tam to slovo znělo blech a původně mělo význam „to, co se leskne“. Blízkým příbuzným výrazu blech bylo sloveso blicken, lesknout se, z něhož my dnes máme hovorové blikat. Souvislost významu lesk a neukázněné chování by se vyspekulovat dala. Třeba, že když se něco moc leskne, vybočuje to z řady, působí to neřádně, neukázněně… Ne, tuhle spekulaci si nepamatujte, není na ní nic pravdivého. Neplecha s plechem nesouvisí vůbec nijak.

Neplecha souvisí s ruským plochoj, o němž si někteří ještě pamatujeme, že znamená špatný. Toto plochoj v ruštině vzniklo ze starého slovanského ploch, které znamenalo špatný, slabý, hloupý a také lehkomyslný. Do češtiny se staré slovanské ploch dostalo s takzvaným nadbytečným ne-. Toto ne- neoznačuje zápor či opak, nemá žádnou funkci. Nadbytečné ne- mají třeba také slova nesvár, a to je totéž jako svár, nevražit, které má stejný význam jako vražit, tedy čarovat, a třeba neurvalý, jinak – staročesky – řečeno urvalý, tedy útočný, rvavý.